V tomhle díle beru původní text z legacy článku a skládám ho do praktičtější cesty: nejdřív signály, potom dashboardy a nakonec volba backendu. Nejde o akademickou taxonomii, ale o to, co mi reálně pomáhá při ladění agentů.
rychlý přehled o spotřebě, latenci, chybách a objemu práce.
provozní kontext, události a věci, které nechci agregovat do časové řady.
vysvětlení konkrétního běhu, volání modelu, nástroje a orchestrace.
kompromis mezi rychlým vývojem, dlouhodobou retencí, cenou a governance.






